„Dělám pro tebe všechno, co je v mých silách!“ – Fráze, která se často stává mottem spoluzávislých vztahů.
Zvenčí může takový pár vypadat ideálně: partneři jsou nerozluční, všechno dělají společně a neustále projevují péči, uvádí zpravodaj .
Za touto fasádou se však často skrývá bolestný symbiotický vztah, kdy ti dva existují jako jeden celek a ztrácejí své vlastní „já“.
Pixabay
Spoluzávislost se tváří jako láska, ale ve skutečnosti je jejím pravým opakem, protože je založena na kontrole a úplném splynutí. Zdravá náklonnost předpokládá, že dva nezávislí lidé se rozhodnou být spolu, zatímco spoluzávislé vztahy připomínají situaci, kdy nikdo nemůže přežít sám. Psychologové upozorňují, že kořeny tohoto modelu často sahají až do dětství, kdy byla láska podmíněná a bylo třeba si ji „zasloužit“.
Osoba se spoluzávislým chováním přebírá roli zachránce, snaží se vyřešit všechny partnerovy problémy a přebírá odpovědnost za jeho pocity a nálady. Jeho život se točí kolem druhého a jeho vlastní zájmy a koníčky postupně ustupují do pozadí a zcela mizí. V takovém vztahu není prostor pro zdravé hranice, takže jakýkoli pokus o odstup je vnímán jako zrada.
Partner, který se dostal do role „oběti“, ochotně přenáší odpovědnost za svůj život na druhého, což mu umožňuje řídit a kontrolovat sám sebe. Zvenčí se může zdát, že je slabý a bezmocný, ale ve skutečnosti mistrně manipuluje svým zachráncem pomocí pocitu viny. Tato hra může trvat roky, dokud se jeden z účastníků nedostane na pokraj citového vyčerpání.
Je nesmírně obtížné se z tohoto začarovaného kruhu vymanit, protože takové vztahy navzdory své toxicitě vytvářejí iluzi bezpečí a potřebnosti. Přerušení tohoto pouta je doprovázeno nejsilnějším „absťákem“, srovnatelným s odvykáním drog, a pocitem zničení. Prvním krokem k uzdravení je uvědomit si, že skutečná láska nemůže způsobovat neustálou bolest a pocit viny.
Psychoterapeuti doporučují začít v malém: získat zpět své vlastní, od partnera oddělené koníčky a společenský okruh. Zpočátku vám to bude připadat zvláštní a dokonce děsivé, protože jednáte sami, nikoli jako pár. Ale takto se krok za krokem znovu získává ztracený pocit vlastní hodnoty a osobní prostor.
Je nesmírně užitečné naučit se rozpoznat manipulaci a jemně, ale důrazně se jí bránit. Pokud se ve vás partner snaží vyvolat pocit viny za to, že jste strávili večer s přáteli, nevymlouvejte se, ale jednoduše prohlaste: „Mám právo na svůj vlastní čas. Tato jednoduchá věta může výrazně změnit poměr sil ve vašem vztahu.
Musíte pochopit, že spoluzávislost není rozsudek, ale hluboce naučený vzorec chování, který lze změnit. Tento proces je dlouhý a vyžaduje hodně práce na sobě, někdy s pomocí odborníka. Výsledek však stojí za to – konečně budete moci vybudovat skutečně zralý a zdravý vztah založený na svobodě a respektu, nikoli na strachu a naprosté kontrole.
Přečtěte si také
- Proč žijete paralelní životy: jak se mlčení stává hlavním protivníkem ve vztazích
- Proč se úspěšní lidé cítí jako podvodníci: co skrývá syndrom podvodníka
