Ve světě domácích mazlíčků se činčily odlišují skutečně jedinečnou vlastností.
Jejich srst je tak hustá, že v ní nemohou žít blechy a další parazité, a jejich tělo prakticky nezapáchá, uvádí .
Tato vlastnost není náhodným štěstím, ale výsledkem evoluční adaptace na drsné podmínky vysokohorských And. V chladném a suchém podnebí, kde je nízká vlhkost a málo vegetace, by bylo nejen nerentabilní, ale i nebezpečné produkovat silné pachy.
Silné pachy přitahují predátory a činčily jsou jako hlodavci na konci potravního řetězce. Příroda je vybavila dokonalým maskovacím systémem, díky němuž jsou pro čich nepřátel prakticky neviditelné.
Také jejich termoregulace funguje jinak než u ostatních savců. Činčily zcela postrádají potní a mazové žlázy, které jsou u většiny zvířat hlavním zdrojem pachu.
Místo potu regulují tělesnou teplotu pomocí obrovských ušních boltců, které jsou prostoupeny kapilárami, a díky svému jedinečnému dýchání. Tato fyziologická vlastnost dramaticky mění chemii jejich těla.
Dokonce i jejich moč má ve srovnání s ostatními hlodavci relativně nízkou koncentraci amoniaku. Je to proto, že se jejich ledviny naučily co nejefektivněji získávat vlhkost ze všeho, co zkonzumují.
Jeden chovatel z Uralu, který se činčilám věnuje již mnoho let, s úsměvem poznamenal, že jeho chovné stanice jsou cítit pouze senem a suchou dřevěnou výplní. Tuto vůni přirovnal k vůni staré knihy nebo podzimního lesa, ale nikoliv zvěře.
Tato hygienická idyla má však i svou stinnou stránku. Hustá srst, zbavená přirozeného tukového mazání, kategoricky nesnáší vlhkost. Když je mokrá, okamžitě nasaje vodu jako houba a bude dlouho trvat, než uschne.
Mokrá kožešina se stává živnou půdou pro plísně, proto se činčily v přírodě nikdy nekoupou ve vodě. Místo toho se s velkým potěšením koupou v jemném sopečném písku nebo zeolitovém prachu.
Tato procedura jim nejen čistí srst od přebytečné mastnoty a nečistot, ale také jim přináší neuvěřitelné potěšení. Sledovat činčilu, jak se převaluje v písku, je pro majitele estetickým požitkem.
Jejich čistotnost se stala součástí rčení a úpravou tráví několik hodin denně. Svou srst si olizují dlouhým jazykem a předními končetinami, čímž si udržují přirozenou „neviditelnost“.
Díky této vlastnosti jsou ideálními domácími mazlíčky pro bydlení v bytě a pro lidi s citlivým čichem nebo sklonem k alergiím. Přestože je jejich srst hustá, nešíří kolem sebe alergeny jako kočičí nebo psí srst.
Je však třeba mít na paměti, že absence zápachu není odpustkem za špatnou péči. Klec stále vyžaduje pravidelné čištění a písek v koupací kleci je třeba často vyměňovat, aby byl účinný.
Činčila dokazuje, že být nenápadný neznamená být nezajímavý. Jejich tajnůstkářská a čistotná povaha jen podtrhuje jejich výjimečnost ve světě domácích zvířat.
Jsou jako malí mimozemšťané z dalekých hor, jejichž biologie nám připomíná, jak rozmanité jsou cesty evoluce. Jejich obsah je příležitostí dotknout se tohoto křehkého světa, který voní pouze senem.
Přečtěte si také
- Co se stane, když se papoušek nudí: pravda o destruktivním chování a jak se mu vyhnout
- Proč pes naklání hlavu: překvapivé důvody dotěrného zvyku
