Jak se přestat bát citové intimity: návod na odstranění brnění

Snaží se mluvit o pocitech a vy se pustíte do práce nebo začnete žertovat.

Zdá se, že pustit si někoho příliš blízko je jako svléknout se do naha na rušné ulici a stát se zranitelným a bezbranným, uvádí .

Tento strach pochází z dětství, kdy se za projevenou slabost nebo upřímnost mohlo dostat nikoli podpory, ale posměchu nebo odmítnutí. Psychika si buduje obranné mechanismy, které v dospělosti jen překážejí.

Pixabay

Psychologové tento jev nazývají „vyhýbavá vazba“. Člověk nevědomě sabotuje hluboké vazby, aby si zopakoval známý scénář osamělosti a potvrdil svůj postoj: „můžeš se spolehnout jen sám na sebe“.

Takoví lidé si často vybírají citově nedostupné partnery, protože jim tento odstup vyhovuje. Zamilovávají se spíše do samotné možnosti lásky než do skutečné osoby, které se budou muset otevřít.

Jediným způsobem, jak se z tohoto začarovaného kruhu dostat, je uvědomit si své ochranitelské chování. Přistihněte se, až příště pocítíte nutkání se po obzvlášť horkém společném večeru odtáhnout.

Odborníci radí začít v malém – sdílet ne ty nejintimnější, ale přesto důležité zážitky. Říct: „Dneska jsem byl naštvaný na šéfa“, to už je mikroprolomení zdi.

Osobní zkušenosti mnoha lidí, kteří se touto cestou vydali, ukazují, že nejhorší noční můra – být odmítnut – se naplňuje mnohem méně často, než si ji ve svých představách kreslíme. Svět se nezhroutí proto, že jste ukázali svou zranitelnost.

Váš partner není telepat, nevidí bitvy, které se vám vaří v hlavě. Vidí pouze chladnou zeď a vyvodí přirozený závěr, že vám na něm nezáleží, což vytváří nové kolo nedorozumění.

Strach z intimity se téměř vždy skrývá pod racionálními důvody: „Jsem příliš zaneprázdněná svou kariérou“, „Potřebuji se nejprve postavit na vlastní nohy“. Psychika je zběhlá ve vytváření logických výmluv, aby se vyhnula konfrontaci s děsivými pocity.

Zkuste svou zranitelnost vnímat nikoli jako slabost, ale jako akt odvahy. Říci „bojím se, že tě ztratím“ je projevem síly, nikoli slabosti, protože to vyžaduje obrovskou vnitřní odvahu.

Když se podělíte o svůj strach a na oplátku se vám dostane podpory a pochopení, nikoli výsměchu, má to terapeutický účinek. Tím se přepisuje starý, bolestivý scénář a získává se nová, pozitivní zkušenost.

Nevyžadujte, abyste se okamžitě proměnili v otevřenou knihu. Dejte si povolení přistupovat k intimitě po malých, ale sebevědomých krůčcích a každý z nich oslavte jako osobní vítězství.

Časem si uvědomíte, že brnění, které vás mělo chránit, vás ve skutečnosti jen izolovalo od všeho živého. Bránilo nejen bolesti, ale také radosti, vřelosti a opravdovému spojení.

Podstoupit riziko opravdovosti znamená dát svému partnerovi moc zranit vás, ale také moc uzdravit. Je to největší dar důvěry, který může jeden člověk dát druhému.

Dovolte si dnes udělat jeden malý krok skrze strach. Nevysílejte vzkaz „kdy se vrátíš“, ale „chybíš mi“. Toto jednoduché slovo může být začátkem velké cesty.

Přečtěte si také

  • Proč mluvíme různými jazyky lásky: jak se přestat cítit nevyslyšeně
  • Jak si uvědomit, že váš partner je pro vás ten pravý: klidná důvěra místo závratné vášně

Share to friends
Rating
( No ratings yet )
Užitečné tipy a triky pro každodenní život